Pokud vás nezajímá co provád můj mozek v jednu ráno, tak to nečtěte...
Jo, je to smutný, zítra jedu na závody, chtěla jsem jít spát brzo a opět to nevyšlo... Ale to je fuk, jak tu tak pochrupuju a zároveň skáču po bytě, opět jsem dostala jednu ze svých nálad: "Bože, odpust mi, vím, že tu všechny kazm, je čas napsat něco normálního!" A tak, i když jsem slíbila napsat DeiIno, tak tu sedím a chci napsat něco normálního a nejde to, opět... Kdybych aspoň měla depku, to se pořád dá něco napsat, ale to já ne, prostě jsem... naprosto prázdná. Každopádně jsem dospěla k názoru, že když cítím výčitky svědomí, tak možná nejsem tak zkažená, jak si o sobě myslím. Jo, uvědomuju si, že plácám pátý přes devátý a tak nějak... Sakra, asi bych to měla smazat a jít spát, tak proč mám ten dojem že to zase neudělám... No zkrátka, pokusím se napsat něco "normálního" a teď už vážně půjdu spát, zítra se v šest vykopu z postele, zabalím se (ano, spávně, budu si balit až ráno...), udělám si pořádný kafe, černý čaj do lahve s sebou, určitě stihnu ten autobus a prostě to všechno zvládnu... Kdyby nás nejelo tak málo, asi bych se na to vybodla a zůstala doma, ale vím, že tam mě to ve výsledku bude bavit... takže to nějak zvládnu...
Jo, je to smutný, zítra jedu na závody, chtěla jsem jít spát brzo a opět to nevyšlo... Ale to je fuk, jak tu tak pochrupuju a zároveň skáču po bytě, opět jsem dostala jednu ze svých nálad: "Bože, odpust mi, vím, že tu všechny kazm, je čas napsat něco normálního!" A tak, i když jsem slíbila napsat DeiIno, tak tu sedím a chci napsat něco normálního a nejde to, opět... Kdybych aspoň měla depku, to se pořád dá něco napsat, ale to já ne, prostě jsem... naprosto prázdná. Každopádně jsem dospěla k názoru, že když cítím výčitky svědomí, tak možná nejsem tak zkažená, jak si o sobě myslím. Jo, uvědomuju si, že plácám pátý přes devátý a tak nějak... Sakra, asi bych to měla smazat a jít spát, tak proč mám ten dojem že to zase neudělám... No zkrátka, pokusím se napsat něco "normálního" a teď už vážně půjdu spát, zítra se v šest vykopu z postele, zabalím se (ano, spávně, budu si balit až ráno...), udělám si pořádný kafe, černý čaj do lahve s sebou, určitě stihnu ten autobus a prostě to všechno zvládnu... Kdyby nás nejelo tak málo, asi bych se na to vybodla a zůstala doma, ale vím, že tam mě to ve výsledku bude bavit... takže to nějak zvládnu...
Jass
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!