Chudák Gaara, krásně jsem to zkazila jeho charakter.... Tahle povídky měla několik podob, tak jsem to tak nějak smíchala, vylepšila a vznikla tahle... patlanina. :D
Láska…
Jaké to je, cítit lásku?
Je to jen slovo a přesto…
Prý by dokázalo zahojit tu bolest v mém srci.
Působí radost i bolest, slovo by nemělo mít takovou sílu.
Lidé ji hledají, ale když ji najdou, schovávají se před ní.
Tak moc se bojí, že ji ztratí. Bojí se odmítnutí.
Mě všichni odmítli.
Celá rodina.
Jak by mě mohl přijmout kdokoli jiný?
Musím se milovat sám.
Jen já dokážu milovat sebe.
Jsem monstrum, jak by mě mohl někdo chtít?
Jsem démon.
A vystačím si sám.
Tak proč to pořád bolí?
Nebude, už ne.
Písek se pohnul.
Jass
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!