"Nejsem obyčejný zvhrlík, jsem SUPER zvrhlík!" - Ero-sennin, Jiraya-sensei

pondělí 14. dubna 2014

Zmrzlé slzy



POZOR SPOILEROVÁ POVÍDKA!!!!
 Další z mých bleskových intuitivním pidi povídek, řekla bych, že se v mnohém podobá Stromu. Je to opět o ztrátě, i když o malinko jiné a vyústění je taky jiné... Nevím, co bych k tomu řekla, postavy se nakonec odhalí sami, napadlo mě to při poslechu této písničky...
Takže je asi pochopitelné proč to skončí tak jak to skončí.

Tmavá postava na bílém sněhu. Řádka krvavých stop na sněhobílém nedotčeném povrchu. Třeskutá zima, mráz rozežírající kosti. Nosní dírky zalepující se s každým nádechem. Pálející tváře, necitlivé prsty. Ledové krůpěje a cestičky pod očima, zmrzlé slzy. Zoufalý pohled v očích. Proč to musel být on? Do války jich šlo přece tolik. Hrdina… Prý zemřel jako hrdina. Ale to mi ho nevrátí! Zoufalý skřek rozléhající se plání. Moje dítě. Moje jediné dítě. Génius. Trochu pověrčivý, ale můj. Proč kůl? Dřevěný kůl. Skřehotavě se zasměju. Ironie, taková ironie. Zemřel pro hlavní rodinu, stejně jako jeho otec. V záchvatu šíleného smíchu se zhroutím na kolena. Otisky mých rukou na sněhu. Jsou rudé. Rozpraskaná kůže na rukou. Proč jsem si toho nevšimla dřív. Nebolí to. Další záchvat smíchu. Spadnu na záda, koukám na nebe. Jak může slunce ještě svítit? Po obloze přeletí pták. Volný. Udělal to, co považoval za správné, skočil před ní. Ale co já? Já jsem tu sama! Necítím nohy. Chci se na ně podívat, zajímá mě, jestli je ještě mám, ale nedokážu zvednout hlavu. Nevadí. Bílé oči upřené na nebe. Zajímalo by mě, kde teď je. Jdou mrtvý nahoru, do nebe? Nebo žijí pod zemí, ve vodě, všude okolo nás? Já to nevím. Pořád se usmívám. Slunce mě pálí do očí. Jak mě můžou oči tak pálit, když zbytek mého těla mrzne? Na smích už nemám sílu, ale uvnitř mě se pořád svíjím smíchy. Možná se s ním za chvíli uvidím. S ním. Se svým synem. S Hyuugou Nejim.

Neodolala jsem a musela jsem se přidat k řadě povídek vyrovnávajících se s Nejiho smrtí... Je to teď in a každý lepší povídkář ji má XD. Když umřel tak samozřejmě nesněžilo, ale mě se to tam prostě hodilo... Anebo tam možná přiběhl Yota a zpíval si své kon kon kon, to je sníh kon... Jo, jinak, kdybyste chtěl někdo pojmenovat hl. postavu, tak já j říkám Cho ^_^
Jass

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!