Depky, depky, depky... Podobných výtvorů mám doma plný šuplík a popravdě, jsou to nesmysli... Ale tohle drabble, je takový... jiný a navíc se mi líbí ten závěr :D
Pryč! Běžte pryč!
Slova odcházejí. Tužka klouže po papíře, ten šustivý zvuk,
tuha se otírá o papír a nechává za sebou šedou stopu. Slova odcházejí spolu s ní,
míchají se s tuhou. Vycházejí ze srdce, putují tělem do ruky a odplouvají
spolu s tuhou. Zůstávají na papíře. Černota ze srdce. Ale ta bolest tak
snadno nezmizí. Škrtí zevnitř. Hnije. Nikdy ji nedostanu ven všechnu, tohohle se nepůjde
zbavit, bolí to. Tolik to bolí. Hnijící díra v srdci. Srdci je lehčeji,
ale není to dost. Nikdy to nebude dost. Už to nejde. Co? Asi zemřu na uškrcené
srdce.
Jass
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!