„Kam míříme?“
„Já nevím,“ a najednou stojíme
před branou Konohy. Zarazím se, můžu po tom všem pořád dovnitř? „Dobrá, zkusíme
to tady, ale nezaručuju, že mě ty lidi tady neukamenujou.“ Jdu směrem k bráně.
„Kotetsu, Izumo, chci se vrátit,“ skloním hlavu, chci, aby věděli, že jsem
nepřišel bojovat.
„To ti to teda trvalo!“ prohlásí
Kotetsu.
„Jdi za Tsunade, my seženeme
Naruta,“ dodá Izuma.
„A zavři tu pusu, nepotřebujeme
vidět tvůj perfektní chrup.“
A sakra, rychle zavřu pusu.
„A kdo je ta kočka?“ Ukáže Izuma
na Kimi.
„To je Kimi,“ odpovím jednoduše
a rychlým krokem jdu, s Kimi pořád v náručí, za Tsunade.
*
Po dlouhém rozhovoru s Tsunade,
nám dovolila zůstat. Uchiha čtvrť byla stejně prázdná a místa k bydlení dost. V
tu chvíli se vřítil dovnitř Naruto a skočil mi kolem krku.
„Já věděl, že nejsi takovej
kretén, abys zůstal u Orochimara moc dlouho.“
Musím se usmát, „Jak bych tam
mohl zůstat bez vás, brácho.“ V tu chvíli mám pocit, že Narutovi vypadnou oči z
důlků.
„Takže vážně zůstaneš?“
„Jistě.“
„A kdy se budete brát?“
„C-cože?“ trochu mě jeho dotaz
zaskočí.
„No, ty a ta kočka vedle tebe.“
Podívám se na Kimi, „Víš, mi
jsme tak daleko nikdy neuvažovali.“
Kimi mi stiskne ruku, s
porozuměním se na sebe koukáme, „Takže co nejdřív.“
„Co bys Naruto řekl na pozici
kmotra?“
„C-cože?“ Dostat Naruta dvakrát
v tak krátkém čase, asi jsem se dost zlepšil.
„Kmotr, víš, to je ten člověk
co-“
„Já vím co je to kmotr,
dattebayo. Takže vy budete mít dítě?“
„Jo,“ v tu chvíli si uvědomím,
že se přihlouple křením a sakra, moje prestiž asi rychle klesne.
„V tom případě budu kmotr rád,
dattebayo!“ prohlásí Naruto vážně, i když tím dattebayo na konci to dost
shodil.
„Tak jestli už jste skončili,
tak vypadněte z mé kanceláře, ať se můžu op-, ať můžu začít něco dělat.“
„Pojďte, zajdeme na rámen, zvu
vás.“
„Taková nabídka se od tebe nedá
odmítnout, Naruto.“
Cestou potkáme Hinatu, Naruto ji
pozdraví, ale nic víc, sakra, to se pořád ještě nerozhoupala? Šibalsky se
pousměju. „Ahoj, Hinata-chan, nechceš s námi jít na rámen? Naruto nás zve,“ a
aniž bych čekal na odpověď, postrkuju ji mezi nás, jen doufám, že se její city
mezitím nezměnily.
Jídlo probíhá ve veselém duchu,
někdy v půlce si Naruta odtáhnu stranou, „je čas ti otevřít oči, troubo, copak
sis ještě pořád nevšiml, že je do tebe Hinata-chan zamilovaná?“
„Co? Dattebayo?“ Ha, tři jedna
pro mě.
„Takže nevšiml, teď už to víš,
tak se podle toho začni chovat. Jestli to neopětuješ, tak jí to prostě řekni,
ale ona je do tebe zamilovaná snad už od školky, baka“
Vrátíme se k ostatním.
Po jídle doprovází Naruto Hinatu
domů, tak přeci jenom si to vzal k srdci.
*
Jsme u něj v domě, je obrovský,
starý a kupodivu je i vybavený, vypadá překvapeně, taky to nečekal. No co, to
mi rozhodně nevadí.
„Jsem unavená, jdu si lehnout.“
„Jdu s tebou.“ Zvedne mě a
odnese do postele, na protesty už jsem moc unavená, zbaví nás přebytečného
oblečení a přetáhne přes nás deku.
Zavrtám se mu nosem do krku, za
chvíli už spím.
*
Dost jsem se s Hinatou
spřátelila, chvíli po našem příjezdu začala chodit s Narutem, takže jsme se
dost vídali. Seznámila jsem se i s Tenten, mám ji moc ráda. Po dlouhém
naléhání prozradila, že je zamilovaná do Nejiho, možná bych si mohla trochu
zahrát na dohazovačku. Sakura s Ino bohužel nevzaly příliš dobře, že jsem jim
sebrala jejich Sasíčka, takže možná později. I když nevypadají moc mile, ale
člověk by neměl nikoho soudit podle prvního dojmu.
Vybírali jsme s holkama svatební
šaty, trvalo nám to dlouho, ale potom jsem je uviděla a věděla jsem, že to jsou
ty pravé. Prostě jsem je musela mít a taky jsem je měla. Výběr bot, šperků a
dalších, podle mě naprosto zbytečných věcí, proběhl už rychleji a za chvíli
jsem se mohla vrátit domů.
*
Stojím na konci uličky, je tu se
mnou Naruto, jako můj svědek a Hinata jako svědkyně Kimi, uličkou přichází
jediná družička s družbou. Tak teď už chápu, proč mi Kimi nechtěla ukázat šaty
družiček, vlastně družičky, mírně řečeno, jsou vyzývavé. Tenten a Neji,
přemýšlím, jestli tím Kimi něco sledovala, protože mi Nejiho jako družbu v podstatě
vnutila, moc se s ním neznám, ale stejně nevím, koho jinýho bych měl vybrat, je
mi to vlastně jedno, jde tu jen o ni a o mě vlastně taky. A pak se objeví ona,
nejsem si jistý, jestli vedle ní dokážu stát až do konce obřadu, mám chuť to z
ní strhat už teď, bože. Takovéhle šaty ušili k mučení ženicha. Vlasy si
vyčesala nahoru, takže odkryla celý krk, červeně nalíčená, téměř stejně jako
obvykle, ale tak nějak slavnostněji, tmavě rudý korzet, obepínající její
hrudník, ze kterého ukazuje víc, než bych si představoval, bílá splývavá sukně
do půli lýtek s červeným lemováním, boty na podpatku a kytice jakýchsi rudých
lučních květin (Sasuke se nevyzná v biologii, tudíž to nemohl poznat, ale jedná
se o kohoutek). Ze samotného obřadu si téměř nic nepamatuju, naprosto mi
zatemnila mozek, až na ten polibek, tam to bylo ošemetné, přeci jen, soulož v
kostele není zrovna vhodná a to jsem ještě pominul všechny svatební hosty. Pak
přišel na řadu svatební tanec, začínal jsem já s Kimi, potom se přidal Naruto s
Hinatou, a nakonec Neji s Tenten. Konečně jsem si ji mohl přitáhnout k sobě.
„Opravdu byli nutné tak vyzývavé šaty?“
Nevině se na mě podívá. „Ony
jsou vyzývavé?“
„Za to tě večer budu muset
potrestat.“
„Proč jen mi zní vyhlídka na
trest tak lákavě?“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář :D Alespoň doufám, že je za co děkovat... Ale jak mi nedávno někdo řekl, vždycky je za co děkovat, takže díky!